Karel JANOUŠEK
první muž československého letectva v rámci RAF za II. světové války
Rodina a studia
Karel Janoušek se narodil 30. 10. 1893 v Přerově Karlu a Adelheid Janouškovým. Dvouletý Karel však záhy přišel o matku. Otec, úředník rakousko – uherských drah, se ale krátce nato oženil s Boženou Křemínkovou, s níž měl postupně dalších devět dětí. Janouškovi žili v Přerově na Horním náměstí 7. Svá studentská léta prožil Karel na přerovském gymnáziu v letech 1904 – 1912.Byl hudebně nadaný a jako violista působil v gymnaziálním studentském orchestru, se kterým často vystupoval i na veřejnosti. Po úspěšné maturitě pracoval až do začátku první světové války u firmy svého vzdáleného příbuzného.
První světová válka
Po absolvování vojenského výcviku odjel Karel nejprve na italskou frontu, ale již od června roku 1916 bojoval na frontě ruské. Zde padl do ruského zajetí a přihlásil se k dobrovolnické srbské divizi. Z ní se Karel Janoušek dostal do pomalu se rodících československých legií. Jako legionář se zúčastnil mnoha těžkých bitev, mimo jiné i památné bitvy u Bachmače. Byl dvakrát zraněn a za své schopnosti a statečnost byl v únoru 1919 povýšen již na kapitána. O rok později se konečně vrací s legiemi domů, do nového Československa.
Služba v Československé armádě
Po návratu domů zůstal v armádě. Přestěhoval se do Prahy a oženil s Annou Steinbachovou, děti s ní však nikdy neměl. S rozvojem letectví v Československu začala roku 1924 i jeho letecká kariéra. Avšak již v počátcích, po dvou haváriích, se projevila jeho manuální nešikovnost, která mu zabránila stát se dobrým pilotem. Svou manuální nešikovnost si však Karel kompenzoval vynikajícími taktickými schopnostmi, kterými přispěl k budování moderního československého letectva. Roku 1937 byl jmenován brigádním generálem.
Druhá světová válka
Po německé okupaci 15. březnu 1939 již nebylo pro Janouška v zemi bezpečno, proto v listopadu 1939 utekl z Protektorátu Čechy a Morava do Francie, kde začal jeho druhý boj za svobodu Československa. Po kapitulaci Francie odplul v červnu 1940 do Anglie. Zde organizoval působení československého letectva v rámci RAF a stal se Generálním československým inspektorem letectva, což znamenalo prvním mužem československého letectva. V Anglii se Janouškovi dostalo mnoho uznání a poct. Jeho veličenstvem králem Jiřím VI. mu byla propůjčena hodnost Air Vice Marshal, současně mu byl udělen vysoký anglický řád Knight Commander of the Honourable Order of the Bath, v květnu 1945 získal hodnost Air Marshal. 8. května 1945 sice skončila v Evropě druhá světová válka, ale českoslovenští letci se do vlasti, kvůli sovětskému tlaku mohli vrátit až v srpnu. Po příletu na Karla Janouška a jeho letce čekaly zasloužené oslavy, pocity vděčnosti a uznání.
Odsouzení a rehabilitace
Po únorovém převratu v roce 1948 však byl Janoušek propuštěn z armády a po vyprovokovaném pokusu o emigraci byl degradován na vojína a odsouzen na doživotí. Do roku 1960 prošel nejrůznějšími věznicemi, dokonce i obávaným Leopoldovem, kde s vězni bylo zacházeno jako s otroky. V roce 1960 po amnestii prezidenta republiky byl Karel Janoušek propuštěn z vězení. Poté začal jeho poslední boj, boj za očištění svého jména. V roce 1968 byl definitivně zproštěn viny, ale plného zadostiučinění, návratu hodnosti a vyznamenání se mu dostalo až po roce 1989. Toho se však již Karel Janoušek nedožil, zemřel v Praze v roce 1971.
