Florian ZAPLETAL

novinář, znalec umění, historik

Dětství a školní léta

Florian Zapletal přišel na svět 10. 6. 1884 v Bochoři v rolnické rodině. Na přerovském gymnáziu studoval v letech 1895/1896 v první třídě a ve školních letech 1900/1901 – 1902/1903 ve čtvrtém a šestém ročníku. Maturoval na gymnáziu v Místku a roku 1905 se zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Tam byl jeho profesorem budoucí prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk.

Láska k umění

Roku 1907 musel Zapletal narukovat do armády a o rok později sloužil na Jadranu, v chorvatské Pule. Tam se bouřlivě probudil jeho zájem o výtvarné umění. Dějiny a teorii umění začal studovat na vídeňské univerzitě. Po roce stráveném ve Vídni pokračoval ve studiu umění na Univerzitě Karlově. Velký vliv tu na něj měl Otakar Hostinský. Zapletal se po studiu stal novinářem a své články s kulturní tématikou publikoval v periodikách Obzor, Pozor a Čas. Pro veřejnost objevil v knize „Světový malíř – Hanák" zapomenutého malíře moravského původu období baroka Martina Chvátala. V roce 1913 vykonal cestu do Itálie, kde pozorně studoval výtvarné památky. Ani Zapletalovi se nevyhnula první světová válka. Byl odeslán s jednotkou na karpatskou frontu. Zdokumentoval východoslovenské dřevěné chrámy. 14. 11. 1914 s celou jednotkou přešel na ruskou stranu. Od listopadu 1915 se stal hlavním redaktorem týdeníku Čechoslovák, vycházejícího v Petrohradu. I v Petrohradu studoval umělecké sbírky muzeí. Seznámil se se spisovatelem Maximem Gorkým. Zkoumal staré ruské ikony a jako vynikající znalec dějin ruského výtvarného umění uveřejnil v časopise Tribuna studie o estetice a technice ruské ikony.

Podkarpatská Rus

Dne 17. 5. 1921 byl Florian Zapletal jmenován „šéfem tiskové služby Podkarpatské Rusi". Poznal tu nejen krásy dřevěných kostelíků, ale i katastrofální podmínky života obyvatel této části Československa. V červenci 1920 se stal poradcem JUDr. Žatkoviče pro vojenské otázky. Poukazoval na neutěšenou situaci na Podkarpatské Rusi. Nikdy se nezdráhal vyjádřit své názory, byť ho za to často čekaly nepříjemnosti. Psal pravdu za každých okolností. Důkazem toho je jeho ostrý dopis svému bývalému profesorovi, prezidentu Masarykovi. Po odchodu z Užhorodu pracoval Zapletal na krátký čas na Ministerstvu národní obrany. Působil jako aktivní člen mnohých vědeckých společností. Roku 1921 vydal cennou knihu „Rusíni a naši buditelé" – byla to první monografie česko – ukrajinských styků.

Láska k rodnému kraji

Florian Zapletal ve své publikační činnosti nezapomínal na střední Moravu. Velký význam má jeho práce „Přerov v minulosti" z roku 1936. Představuje komplexní pohled na dějiny města od 12. století do 19. století. Z téhož roku je také dílo „Prvních sto let v dějinách města Přerova". Dalším oblíbeným tématem Zapletalova zkoumání bylo husitství v jeho rodném kraji. Roku 1938 vydal dvě studie, shrnuté do jednoho sborníku: „Počátky husitství v Přerově a jeho širším okolí" a „Vztahy Jana Jiskry z Brandýsa k Přerovsku". Zapletal je též autorem prací o minulosti Hranic a Bystřice pod Hostýnem. Často spolupracoval s regionálním vlastivědným moravským tiskem. Zapletalovou životní vášní bylo fotografování. Florian Zapletal zemřel 16. 10. 1969. Je pochován v rodném Bochoři.